(+420) 722 413 183
Facebook Instagram
Omap Estate

Úvěry ze stavebního spoření – zapomenutý poklad v šuplíku

Řešení bytových potřeb, ať už se bavíme o nákupu či stavbě nemovitosti nebo její rekonstrukci, je v současné situaci vysokých úrokových sazeb velice ožehavým tématem. Po 13 letech, kdy hodnota repo sazby (sazby vyhlašované Českou Národní bankou) nepřetržitě začínala číslem 2 a nižším nastal v posledním roce strmý růst této hodnoty (od června 2021 do června 2022 se ze sazby 0,5 % stala sazba 7 %).

Za současných podmínek trhu je pro běžného občana čím dál tím složitější dosáhnout na spotřebitelský úvěr na bydlení (dále jen hypotéka). Kromě růstu sazeb hraje velmi velkou roli současná mnohdy astronomická cena nemovitostí či uplatňování ukazatelů LTV (poměr hodnoty nemovitosti k výši úvěru), DTI (poměr celkové zadluženosti vůči příjmu) a DSTI (poměr výše splátek úvěrů k příjmu), které po komerčních bankách vyžaduje ČNB. Tyto okolnosti se již silně promítly do množství nově uzavřených úvěrů či do trhu s nemovitostmi. Nadvláda poptávky po nemovitostech skončila a nemovitostí v nabídce realitních kanceláří přibývá a přetrvávají mnohem delší dobu.

Překvapivým, ale je třeba říci ne všemohoucím, řešením by mohl být dávno zapomenutý „poklad“. Najít truhlu zlata by asi také pomohlo, ale na mysli máme produkt stavebního spoření. V šuplíku či kdekoli jinde jej má zhruba 3,2 milionu lidí v ČR.

Produkt stavebního spoření má v současnosti většina lidí zafixovaný jako spořící nástroj – má to také ve svém názvu. Jeho primární smysl však byl a je jiný – zajistit zvýhodněné podmínky při žádosti o úvěr. Součástí smlouvy o stavebním spoření jsou dvě jasně stanovené úrokové sazby – sazba z vkladů a sazba z případného úvěru. Zákonem o stavebním spoření je jasně stanoveno, že sazba z řádného úvěru nesmí přesáhnout sazbu z vkladu o více než o 3 procentní body. V době abnormálně nízkých úrokových sazeb nikoho nezajímala sazba okolo 4 % p.a. Přirozeně. V dnešní době už to však je úplně jiný příběh. Pokud doma najdete nějakou starší smlouvu stavebního spoření, nebylo by na škodu zjistit, zda tímto způsobem nedokážete vyřešit svou aktuální potřebu.

Problémem takto existujících smluv může být zejména nízko nastavená cílová částka. To je hodnota, kterou stanovujeme při uzavření smlouvy o SS jako cíl, kterého chceme dosáhnout. V době, kdy se stavební spoření používalo pouze pro vklady, byl tlak nastavovat cílovou částku nízkou – z ní se totiž vypočítával poplatek za uzavření smlouvy (typicky 1 % z CC). Při optimálním vkladu maximalizujícím výhody státní podpory nám stačila v 6letém horizontu cílová částka ve výši kolem 150 000 Kč – roční vklad 20 000 Kč + státní podpora a úročení. Představuje však také maximální částku, kterou si můžeme tímto způsobem půjčit (a to ještě mínus již nastřádané vklady). Kdo však má dostatečně vysokou cílovou částku, mohl by na oproti trhu zvýhodněný úvěr dosáhnout.

Toto řešení však není všemocné. Existují zásadní rozdíly mezi nastavením hypoték a nezajištěných úvěrů ze SS. Těmi hlavními jsou maximální výše úvěru (u osobního vlastnictví je strop 1 – 1,5 milionu Kč, u družstevních bytů běžně 2 – 2,5 milionu Kč), maximální splatnost úvěru (20–25 let oproti 30 letům hypoték) a samotné splnění podmínek přiklepnutí úvěru ze stavebního spoření. Těmi jsou doba spoření minimálně 2 roky, naspoření minimálně 25-40 % z cílové částky a dosažení dostatečné hodnoty tzv. hodnotícího čísla (jinak parametr ohodnocení, bodové hodnocení atd.).

Ideálním příkladem využití tohoto produktu se jeví rekonstrukce nemovitosti nebo např. nákup moderních technologií k bydlení – tepelných čerpadel či solárních panelů. Můžeme docílit energetické úspory, a navíc za úrokových podmínek, které jsou v současnosti na trhu nedosažitelné.

Máte doma tento potenciální „poklad“ a chtěli byste své možnosti zkonzultovat s odborníky? Ozvěte se nám.


Zpět na výpis článků